Billie: chci dělat skvělé nahrávky až do konce života

24. prosince 2008 v 1:09 | Makyna |  Rozhovory, články
Alternative Press: Přinášíme vám druhou část rozhovoru magazínu Alternative Press s Billie Joe Armstrongem, který vyšel 8. prosince. Z jeho titulní stránky na nás koukají členové kapely Green Day. Důvod je jednoznačný. Magazín označil jejich připravované cd za nejočekávanější album roku 2009. Pro článek pak magazín získla exkluzivní přístup do Hollywoodského studia, kde Green Day na zmiňovaném novém albu, které bude nasledovníkem mega-platinového alba z roku 2004 American Idiot, pracuje.
V první části rozhovoru Billie prozradil, jak se spolupracuje s producentem Butchem Vigem, rozebral stereotyp rockové hvězdy a popsal, jak se mu povedlo napsat nejúžastnější a nejsilnější písničky během 20-ti letého působení kapely. Tato část začíná tématem nálady a vztahy uvnitř kapely.

AP: V kapele bylo hodně napětí když ste se pouštěli do American Idiot, až do bodu když ste se vy kluci dostali do akési skupinové terapie.
Billie: To nebyla skupinová terapie.Nikdy sme neměli nejake sezení skupinové terapie. Bylo to víc o otevřní komunikace mezi náma. Udelali sme si to po svém, i když sme nikdy nepotřebovali terapeuta aby přišel a uďelal to, srát nato. Kdyby to jednou opravdu přišlo až do takovýho bodu že by sme potřebovali terapeuta, pak by to už víc opravdu nebyla sranda.


AP: Jaká atmosféra je v kapele teď když se poštíte do tohohle nového alba?
Billie: Řekl bych, že vztahy mezi náma sou lepší jako kedykolvek předtím. Máme se spolu moc dobře a to že si dávame prostor jeden druhému je myslím velice dúležité. Když máme jakýkoli problém, a to je věčšinou kvúli vystresování z hudby, nebo když je nekdo zapálený nebo zmetený z toho jak pokračují práce na albu, tak si dáme nějaký čas jít prostě ven jen tak, i mimo studia. Víte, je to jak jít spolu na pár drinku nebo jít spolu na motorky nebo něco takovýho. Víte, sem hodně zato, aby byla kapela spolu i mimo zkoušek a tak. Vždy sem mněl pocit že v kapelách vladne taková gangová mentalita, nebo rodinní mentalita, a já chci držet naší kapelu pohromadě rovnakým spusobem.

AP:Kdyže se podíváte na tyhle věci v celkovém času, už ste tady dvakrát déle než Beatles!
Billie: (smích) No jo.

AP:Čím se teď obklopuješ? Nějaké věci z domu co sis vzal do studia?
Billie: Já nevím. Jít a nakoupit si nějaké albumy v Ameobě (prodejna v Los Angeles) bylo fakt skvělé. Nakoupil sem si hodně vynilových platní. Teď moc neposlouchám nic, ale vynilové platně hodně. Mám iPod a tak podobně, ale byla fakt zábava jen tak jít a koupit si nové alba, staré alba, klasické 180 gramové vynilové platně, nebo cokoli jiného. Myslím že to je nepřekonatelný pocit. Je to jako přinést knihy spět do studia nebo něco. Múžete si dát na stenu plagát Beatles, ale nikdy nebudete zatracený Beatles. Takže je fajn mít kolem sebe nekolik nahrávek, ktoré si jen tak mužete pustit a poslouchat, jak dobře zní.

AP: Posloucháš hodně dnešních věcí?
Billie: Bože, vždy se snažím zapamatovat koho sem poslouchal, ale vždy nato zapomenu, když se mně nekto zeptá.

AP: Vzhledem na písničky Foxboro Hot Tubs, to nevyzerá tak, že by ste poslouchali moc nových věcí.
Billie: Jo, ale mněli sme nějaký druh kopání do vlastního duševního katalogu. Víte, věci od Hot Tubs byli prostě jenom zmáčknutí nahrávacího tlačítka a to byl i spusob, jak to znělo. Prostě použít riffy na cokoli co zní jako Kinks, nebo Who, nebo Zombies, nebo podobnými kravinami. Ale víte, miluju všechno od British invasion až po Fratellis, myslím že sou to skvělé kapely. Mám rád věci, které sou trochu víc undergroundové i když - mněli sme šou jako Pinhead Gunpowder v Gilman, a byla tam kapela s názvem Carnal Knowledge který hráli také v New Yorku, a byli fakt dobrý. Byla to první kapela, kterou sme na Gilman viděl po dlouhé době a byly fakt skvělý. Další kapela s názvem This Is My First ty sou taky moc dobrý, a pak je tu dalsí kapela s kterou sme hráli jak Hot Tubs s názvem Mystic Knights Of The Cobra. Byla to bláznivá šou, tá kapela pochází z mého rodného města (Rodeo, California). Bylo to hodně inspirující sledovat kapelu která robí věci o hodně víc inspirujícejší, než cokoli co sem viděl za hodně dlouhý čas, a sou z toho istého zatraceného mněsta jako já. Bylo to prostě hodně zábavný sledovat to.

AP: Když sváma AP dělalo interview počas American Idiot, zeptali sme se vás, co žíkáte nato že všechny punk - rockové kapely si chtěli brát Green Day jako svojí inspiraci. A co dnes? - Kdyže se podíváte ven na punkovú krajinu vidite stále vaše rozdílné kópie?
Billie: Víte co, vole? Já fakt nevím. Myslím že sme byly hluboce presvědčený otom že se snažíme vykrojit si nějaký kousek svého prostoru a aby všechno "znělo po našem" - cokoli to znamená, vážne nevím. Myslím že hodně z těch kapel sou jen část z toho, co vidíte vždycky: příde nejaká nahrávka která je skvělá, a pak o 5 nebo 10 let příde generace která zní stejně, nebo je tím aspoň ovplývněná. A myslím že to je to, co ste mohli vidět když vyšlo Dookie (1994). Ale myslím že zajímavá věc je to kdyže se podíváte na to, co se stalo s naším posledným albumem, potrvá to dalších 5 nebo 10 let na všechny ty věci, všechny ty mladé děti co se tím inspirují a něco stím spraví. Je to docela blázniví, ale to neznamená to, že chceme do někoho troubit naše věci, to ne - ale tahle kapela, víte, myslím ze jedna z věcí, který sme schopni udělat je inspirovat lidi z nekolika rúznych generací, a upřimně je inspirovat s albamy co něco znamenají. Není to jen otom že si lidé koupí nahrávku zpřed 20 let jen proto, že vyšla v době kdy byly mladší.

AP: Dostávají sa na vás ruzne reakcie od generací, které vás postupně odhalují?
Billie: Jo, to jo. Pochopitelně, je mnoho lidí, kteří řeknou že náš (1992) Kerplunk! Je to nejlepší album co sme kdy udělali. Ale to je skvělé, víte co myslím? Je to mnoho ruzných lidi, mnoho ruznych zálub, mnoho ruznych ér.

AP: S American Idiot ste úspěšně udelali posun z velice populárné punk - rockové kapely na stadiony vyprodávající rockovou kapelu světové třídy. Je nějaká část z vás, která se toho bojí?
Billie: Stát se rockovou velmocí? Doufám, že se nikdy nestaneme do určité míri rockovou velmocí, protože mám stále touhu dělat velké albumy. Všechno co sem kdy chtěl byla možnost dělat skvělé nahrávky do konce svého života. A to je to, co se snažím naplnit.Je kvuli tomu hodně tlaku, ale sem rád že ho na sebe mohu vzít, a chci to.

AP: Dookie paralyzovalo všechny punkové fanoušky který vám nefandili od zvyšku celého světa. Na druhé straně American Idiot byl album který všechny spojil a líbil se každému. To je obrovský rozdíl.
Billie: Když makáte na nahrávce tak tvrdě a dáte do toho tolik sebe samého jak do American Idiot, nebo do alba na kterém děláme právě teď, nemáte čas na zpomalení. Přestal sem se snažit být exkluzivní pro jeden žánr hudby a jeden typ lidí, který sou za nějakou určitou věc. Myslím, že kroky, které sme udělali, jsme neudělali jenom proto, že chcete psát hudbu a dělat skvělé nahrávky po zvyšek vašeho života, ale i proto že chcete být jednou z nejlepších rockových kapel v historii, víte? A já taky zemřu tím mečem. Máte jenom jedinou šanci žít svúj život, a odpracujete si svojí zatracenou prdel, a snažíte se za tim prostě jít, pak nemáte čas zabývat se věcmi, kterými se zabírat nemusíte. A když zůstanete jenom sedět na stoličce, budete do konce života nahánět svůj ocas a srát nato.

AP: Myslíte si že ste měli vyhrát ocenení Grammy "Nejlepší album roku" za American Idiot?
Billie: U2 si to určitě myslí. (SMÍCH)

AP: Motivuje vás to na práci s tímhle albem?
Billie: No, víte, když se to stane znovu bude to geniální. Ale teď stále ještě pracuju na tomhle albu. Uvidíme co se pak bude dít. Ale, kto ví?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama