Rozhovory, články

Z ipunk.cz

26. března 2010 v 16:03 | Makyna
Zpěvák Billie Joe Armstrong pro časopis Kerrang! řekl, že Green Day již začali pracovat na dalším dlouhohrajícím albu. Armstrong dokonce prozradil, že během loňského evropského turné si kapela občas odskočila do některého ze studií, aby nahrála nový materiál. "Některá dema jsme nahráli v Berlíně, nějaká ve Stockholmu a pár taky u Glasgow a Amsterdamu," říká hlavní postava
kalifornské trojice.

Aktuální album "21st Century Breakdown" vyšlo v 15.května 2009.

Co nás naučil Rock'n Roll

26. března 2010 v 15:34 | Makyna

GD v rozhovoru prozradili, co se společně naučili za téměř čtvrt století.

Potřebujete dobrou produkci pokud máte pocit, že se ve studiu prohráváte.

BJA: Když se věci stávaly víc obtížnými během nahrávání 21st.., Butch nám hodně pomohl. Vnesl mezi nás obrovský klid, ale zároveň byl absolutně nadšený. Polovinou práce producenta je být poradce a říct: "Podívej, já vím, že jsi tuhle písničku slyšel 13.000krát v řadě, ale ona je pořád stejně dobrá jako když si jí slyšel poprvé." Byly chvíle, kdy jsme toto opravdu potřebovali slyšet.
TC: Butch také nosil kapuci ve studiu a měl své podium. Občas nás zavolal a říkal jeho srandičky. Někdy mluvil anglicky a jindy v nějakém skandinávském jazyku. Nemůžu moc prozradit o jeho pracovních metodách. Je to jakýsi druh "zedničiny"...

Mamky jsou plné dobrých rad…

MD: Nedokážu si představit nebýt ve skupině GD. Vše v mém životě je základě této muziky a kapely. Naštěstí jsem v pozici, kdy to co umím nejlépe, dělám pro svoje živobytí. Má matka vždy říká: Cokoli děláš, udělej jak nejlépe umíš a pokud máš štěstí bude to, v čem jsi dobrý. Je to chytrá paní. Jedna věc, která mě a Billyho může spojovat je to, co se stane, když jste vyrůstal v domě plné žen. Otevře ti to oči opravdu velmi rychle a ukáže ti respekt ke světu.

Recenze koncertu ve Vídni na musicserver.cz

11. listopadu 2009 v 18:24 | Makyna
Kalifornští pop-punkeři Green Day si albem "American Idiot" vystavěli pomník. Jeho nástupce, ještě dotaženější a promyšlenější "21st Century Breakdown" nyní propagují na světovém turné, v jehož rámci se zastavili i ve Vídni. Přehráli velkou část novinky, staré songy i kopec coverů. A musicserver byl u toho.

Live: Green Day


support: Prima Donna
místo: Wiener Stadhalle, Vídeň, Rakousko
datum: 6. listopadu 2009

Setlist: Song Of The Century, 21st Century Breakdown, Know Your Enemy, East Jesus Nowhere, Holiday, The Static Age, Give Me Novacaine, Are We The Waiting, St. Jimmy, Boulevard Of Broken Dreams, Malá noční hudba poprvé, Hitchin' A Ride, Malá noční hudba podruhé, Welcome To Paradise feat. One For The Razorbacks, When I Come Around, Iron Man feat. Eruption feat. Rock You Like A Hurricane, Brain Stew, Jaded, Knowledge, Basket Case, Shout, She, King For A Day, Stand By Me feat. (I Can't Get No) Satisfaction feat. Hey Jude, 21 Guns, Minority / Přídavky: American Idiot, Jesus Of Suburbia, Last Night On Earth, Wake Me Up When September Ends, Good Riddance (Time Of Your Life)

http://greendayauthority.com/Picture_Vault/albums/userpics/10027/Fullscreen_capture_1172009_15132_PM_bmp.jpg

Co se stane, když punk institucionalizujete? Jeho podstata odporu se přenese do energie, která tvoří hnací motor pop-punkových kapel. Američtí Green Day jej řádně promazali před pěti lety a šlape jim dodnes, což dokazuje letošní album ''21st Century Breakdown''. Právě písničky z poslední desky tvořily jádro vídeňského koncertu. Parta z Kalifornie se na turné rozrostla o Jasona Whitea (kytara), Jasona Freeseho (saxofon) nebo Jeffa Matiku (dle potřeby). Ústřední trojka Billie Joe Armstrong (zpěv, momentálně blonďák), Mike Dirnt (basa) a Tré Cool (bicí) na to nebyla sama ani v hlavním městě Rakouska, kam se v rámci šňůry přesunula z německého Mnichova. Šlo na nich vidět, jak si celý večer a celou šňůru užívají. Jako ostatně i jejich fanoušci. Úvod obstarala losangeleská glam-punková formace Prima Donna, na níž navázaly hlavní hvězdy večera. Začátek se nesl ve znamení nové desky, aby se vzápětí Green Day vrátili k ''American Idiot'' a úspěšnému singlu "Boulevard Of Broken Dreams", který Noel Gallagher označil za plagiát jeho "Wonderwall". "I walk alone, I walk alone," zpívala s kapelou zaplněná vídeňská hala. Až by se chtělo říct - you never walk alone!

Billie Joe Armstrong si s publikem pohrával, nechal jej zpívat refrény, a když se mu zachtělo, zašel si do backstage pro obří dětskou pistoli a skrápěl první řady vodou. Pistoli posléze vyměnil za bizarní přístroj, který se dal charakterizovat jako metač toaletního papíru. A aby fanoušci neodešli z koncertu naprázdno, použil i děla, kterými poslal mezi dav několik triček Green Day. Piškuntálsky vyzněly i fragmenty Mozartovy "Malé noční hudby", kterou si s Armstrongem notovala celá Wiener Stadthalle. "A toto je přesně ten důvod, proč jste lepší než Amerika," odvděčil se fanouškům rozverný frontman. Ten se nezřídka po skončení songu zastavil a bez hnutí brvy si vychutnával potlesk. Pak se sebral a důstojným prvorepublikovým krokem odkráčel za scénu, aby se posléze vrátil s dalším vodním dělem. Show dokreslovala působivá scéna, kde se siluety mrakodrapů podle potřeby měnily na nejrůznější obrazce. Jednou po zdech výškových budov stékala krev, jindy se změnily na horu televizí s americkou vlajkou na obrazovce. Když pak zpoza kapely vyšlehly ohně, připadal si člověk jako na koncertě metalové skupiny. Ostatně - na metalový kousek došlo, když kapela vystřihla "Iron Man" od Black Sabbath. Ten byl jedním z řady coverů, kterými Green Day rozsekávali večer. Namátkou nabídli "Hey Jude" The Beatles, "(I Can't Get No) Satisfaction" Rolling Stones, zmiňované Black Sabbath nebo "Shout" Isley Brothers. Většinou nešlo o celé skladby, z kontextu večera to vyznělo, jako by na ně kapela zrovna dostala chuť. S lehkostí je servírovala a publikum spokojeně konzumovalo.

Otázka publika je vůbec zajímavá. Kdo čekal, že na Green Day dorazí jenom pankáči a nihilisti, byl překvapen. Do vídeňské haly se sjely jak čtrnáctileté čtenářky zásadních rubrik časopisu Bravo, tak šedesátiletí zasloužilí (pra)otcové. Někteří z nich při skočných kouscích rozverně házeli do kotle kelímky s pivem a při baladách slzeli jako basset. Proč ne, i to je známka punku. Asi nezapomenutelným se večer stal určitě pro trojici fanoušků, kteří si s kapelou zahráli přímo na pódiu. Podařilo se jim totiž to samé, co například českému revivalu U2 v Berlíně. "Teďka pozor," křičel do mikrofonu Armstrong, "potřebuju tři dobrovolníky. Kdo z vás umí bubnovat?" ptal se. Několik lidí se přihlásilo, a tak stejným způsobem vybral ještě basáka a kytaristku, udělil jim základní instrukce a "nová kapela" mohla začít hrát. No řekněte, nebrali byste to? Kaliforňané se následně rozloučili songem "Minority" z devět let staré desky ''Warning'', ale bylo jasné, že bez přídavků večer neskončí.

Green Day se vrátili na pódium, aby vystřihli přelomový singl "American Idiot" a možná nejlepší skladbu z předchozí desky, "Jesus Of Suburbia". Poslední tři písničky zahrál Armstrong sám na španělku. "Last Night On Earth" je příjemný kus z "21 Century Breakdown", ale opět potvrzuje, že skladatelské náhody se prostě dějí. Jak jinak si vysvětlit, že obsahuje ve slokách stejné akordy jako - věřte nebo ne - normalizační hitovka "Největší z nálezů a ztrát" MIchala Davida? Ačkoliv v tomto případě se asi nenajde nikdo, kdo by se pokusil o žalobu. Následující "Wake Me Up When September Ends", již Armstrong napsal jako vzpomínku na svého otce, odzpívali víceméně fanoušci, a když dozněly poslední akordy "Good Riddance (Time Of Your Life)", byl večírek u konce. Přinesl zábavu s nadhledem, trochu dětské rozvernosti, vzpomínky na mnohdy šedivou minulost kapely i na jejich hvězdou přítomnost a člověk mohl jenom litovat, že koncert neproběhl v jeho rodné vlasti. O velkých sděleních to nebylo, ale to snad ani nikdo nečekal. Tak snad příště, Praho.

Makrorecenze

27. června 2009 v 22:02 | Makyna
Makrorecenze si můžete přečíst na ipunk.cz nebo na musicserver.cz

Recenze z ipunk.cz

27. června 2009 v 21:56 | Makyna

Green Day - 21st Century Breakdown

Před patnácti lety se nejen slunnou Kalifornií nesla písnička, ve které zpíval roztržitý odbarvený klučina "Do you have the time to listen to me whine?". Na vrchol popularity se právě tehdy dostávala skupina tří mladých kamarádů, kterým se skladbami o dospívání, rebelství, dlouhé chvíli a třeba i masturbaci dařilo dobývat svět. Někteří fanoušci by nejraději takové písně slyšeli i dnes, avšak na rozdíl od nich, kdysi rozevlátý a arogantní frontman, neustrnul v minulosti. Naopak dospěl, zajímá se o politiku a životní prostředí a nyní zpívá "Do you know your enemy?". Tušíte správně, řeč je o dlouho očekávaném albu Green Day "21st Century Breakdown".

Vážnějším tématům se Green Day začali věnovat již na pět let staré nahrávce "American Idiot". Po jejím fantastickém úspěchu bylo zřejmé, že na "21st Century Breakdown" bude vyvíjen obrovský tlak. Inspirování se předchozí deskou skupině při tvorbě nové desky evidentně nevadilo, což naznačí hned první (intro nepočítaje) píseň nesoucí stejný název jako celé album. Několik skladeb spojených do pětiminutového vypravování o pocitech "Generation Zero" v USA, se možná až příliš podobá Jesus of Suburbia z "American Idiot". Dalším společným prvkem je koncept, který již není tak zřejmý jako na předchozí nahrávce, spíše se po celém albu jen tak nahodile pohybuje a pokud nechcete (a odmyslíte si jména v textech), vůbec ho nemusíte vnímat. Přesto zůstává podobnost s "American Idiot" jedním z největších mínusů "21st Century Breakdown".

Kytarový riff à la AC/DC a Billie Joe Armstrong bojující proti lhostejnosti, tak vypadá vlajková loď celé desky a první singl Know Your Enemy. Po této písni, která by se klidně mohla stát hymnou nějakého revolučního seskupení, následuje uklidňující zvuk klavíru (¡Viva la Gloria!), který se po chvíli změní v klasický rychlý song Green Day. Zajímavý dojem z toho postupu kazí fakt, že je na albu obdobně použit ještě dvakrát. Pravděpodobně se jedná o pozůstatek tvůrčího procesu, při kterém údajně celá deska vznikla nejprve na piánu.

Těžiště tvorby současných Green Day je ve sděleních, které jejich písničky obsahují. Autor textů Billie Joe Armstrong před vydáním "21st Century Breakdown" tvrdil, že při skládání narazil na ty největší démony své duše. Kritice tak neuniknou média, náboženství, moderní svět a masová hysterie. Objevují se zde také zamilované skladby, snaha o idealizaci amerického národa, stejně jako problém drog a démonů ovlivňujících naši mysl. Všechny témata lehce propojuje výše zmíněný koncept, který je založen na vztahu dvou mladých lidí rozdílných povah (Christian a Gloria), kteří prožívají (každý po svém) situaci v pobushovské Americe. Obsahovou sílu nahrávky umocňuje fakt, že se Green Day několikrát povedlo podpořit dějovou linii skladby prostřednictvím hudby, což u kapel s punkrockovými kořeny nebývá příliš časté.

O kvalitě zvuku nahrávky nemá cenu příliš hovořit, je samozřejmě na špičkové úrovni. Producent Butch Vig si dokázal s písněmi Green Day vyhrát tak, že např. začátek Christian's Inferno se tváří, jako by vyšel z dílny českých The Prostitutes. Na druhou stranu se Vigovi a Green Day nepodařilo na album dostat takovou energii a živelnost, jaká vyzařovala z "American Idiot". Je to částečně způsobeno velkým počtem pomalých pasáží, avšak i typickým "vypalovačkám" zde prostě něco chybí. Tento fakt zamrzí o to více, když zjistíte, že koncertní verze skladeb živelnost nepostrádají. Jedná se o důsledek určité neochoty Green Day experimentovat na nahrávkách s novými nástroji. Ano, za klavír si jistě zaslouží pochvalu, ale lze jen těžko spekulovat, proč nezní např. v písni The Static Age saxofon, když ji dokáže při live verzi velmi příjemně oživit. Nikdo nečeká, že nám budou punkrockoví veteráni servírovat hudební hody, ale vetší instrumentální rozmanitostí by se dokázali elegantně vyhnout občasnému plošně znějícímu zvuku.

"21st Century Breakdown" je pro Green Day bezesporu krok správným směrem. Jeho nejsilnější stránkou jsou především výborné texty, které společně s tradičně chytlavou melodií tvoří opravdu silné songy, na které si ovšem musíte udělat čas. Poslední album kalifornské trojice se totiž dostává pod kůži mnohem déle, než jeho starší kolega "American Idiot". V případě mimoamerických posluchačů se navíc tato doba ještě prodlužuje. Přes určité nedostatky (občasná plošnost, slabší energičnost) se jedná bezesporu o nejvyspělejší album Green Day, jehož vrcholem je song 21 Guns.


Green Day - 21st Century Breakdown

Hodnocení: 8/10


Vyšlo: 15. 5. 2009
Label: Reprise Records

Tracklist:

01. Song of the Century

Act I: Heroes and Cons
02. 21st Century Breakdown
03. Know Your Enemy
04. ¡Viva la Gloria!
05. Before the Lobotomy
06. Christian's Inferno
07. Last Night on Earth

Act II: Charlatans and Saints
08. East Jesus Nowhere
09. Peacemaker
10. Last of the American Girls
11. Murder City
12. ¿Viva la Gloria? (Little Girl)
13. Restless Heart Syndrome

Act III: Horseshoes and Handgrenades
14. Horseshoes and Handgrenades
15. The Static Age
16. 21 Guns
17. American Eulogy
18. See the Light

Recenze

4. června 2009 v 22:00 | Makyna
V poslední době bylo zveřejněno plno recenzí, tak vám sem hodím pár odkazů:

http://www.majklklose.wz.cz/images/century.jpg

Recenze z Music serveru

18. května 2009 v 17:32 | Makyna
DVACÁTÉ PRVNÍ STOELTÍ ZLOMENO TŘEMI AKORDY MELANCHOLIÍ

Green Day - 21st Century Breakdown

Green Day deskou "American Idiot" utekli hrobníkovi z lopaty a chytili druhý dech. Po fenomenálním úspěchu celý svět čekal, jak dopadne novinka "21st Century Breakdown". S naprostým klidem si můžeme už nyní říct, že skončila skvěle a kapela jen dokázala, že předchozí deska nebyla náhoda.

Hodnocení: 9/10
Vydáno: 15.5.2009
Celkový čas: 69:08
Vydavatel: Warner Music

Trojka dnes již dospělých punkerů dala definitivní sbohem svým dávným dobám. Pět let čekání se vyplatilo. Ale ono se čekalo docela dobře. Skvělý živák a projekt Foxboro Hot Tubs příjemně zpestřily pauzu mezi řadovkami. A navíc: nová deska, která vychází nyní, je více než skvělá. Jenže co si budeme nalhávat? Green Day měli nůž na krku a věděli, že natočí buď další bombu, anebo propadák. Jiná možnost nebyla a naštěstí se povedla první možnost. Album minimálně stejně kvalitní jako American Idiot. Jednoduchost Ramones, hravost The Clash a epičnost Queen. To jsou hlavní trumfy desky. Ztrácí jen jednu zbraň svého předchůdce, a tou je moment překvapení, který vynesl odepisované Green Day
zpět na vrchol.

"American Idiot" je mrtev, ať žije "21st Century Breakdown", nebo-li euforie a nadšení!

Sedmdesátiminutové album vlastně nikam neodbočuje. Opět jde o nahrávku svázanou konceptem, tentokrát jde o příběh dvou mladých lidí. Glorie a Christian jsou pár, který se protlouká životem ve Spojených státech po vládě George W. Bushe. V souvislosti s deskou se i několikrát použilo označení rocková opera; což není úplně od věci. Nahrávka je koncipována do třech dějství, která si teď představíme.

Heroes And Cons
Pokud pomineme intro, které se do této části nepočítá, tak první akt čítá šest songů a já ho považuji za vrchol alba. Titulní skladba je pětiminutový epos o několika částech, které by vydaly na samostatný song. V podstatě pokračovatel "Jesus Of Suburbia" z minula. "Know Your Enemy" je pak známé již delší dobu, ale "¡Viva La Gloria!" považuji za nejlepší song na desce. Má lehce nasládlé ucajdané intro, aby se následně změnila v prvotřídní vypalovačku. Celou část desky pak uzavírá hodně queenovitá "Last Night On Earth".

Charlatans And Saints
Druhé dějství je rovněž poskládáno z půltuctu písniček a převažují pomalejší kusy. Nabroušená rychlovka "Murder City" tak tvoří spíše ostrůvek říznosti vedle až skoro orientálních věcí jako "Peacemaker". Je to zvláštní, ale všechny tyhle věci jsou uvěřitelné, až se tomu sám divím. Kdybych kdysi uvažoval o tom, že uslyším tolik pomalejších věcí na jedné jejich desce, tak bych měl osypky. Dnes tomu tak není a druhá část desky jen ukazuje nadhled trojky punkášů.

Horseshoes And Handgrandes
Závěrečná pětka pak přináší rozuzlení celé desky a tři songy patří rozhodně mezi ty rychlejší, svižná a opět velmi povedená část, která hodně odkazuje k historii kapely. Ultraploužák "21 Guns" pak přináší spíše uklidnění před výstupem na vrchol. Předposlední "American Eulogy" má podtitul "Mass Hysteria", aby desku uzavřel a střednětempá "See The Light". Světlo na konec.

Teď tedy víme, jak zhruba deska vypadá. Je pomalejší a jemnější než "American Idiot", ale je to pochopitelné a jakási melancholie je na místě víc než naštvanost. Nastoupil nový prezident a teď se jen čeká, jestli zvedne zemi z pozic, kam ji poslal ten předchozí. A aby to čekání bylo příjemnější, tak si k němu můžete pustit právě tuhle desku, která opět rozšířila pomyslné punkové hranice a ukázala sílu tří akordů. Kdyby byla neočekávaná a překvapivá jako její předchůdce, tak volím absolutní hodnocení, ale takhle to nakonec bude o bodík méně.

Recenze z MF DNES

15. května 2009 v 19:24 | Makyna
Na své osmé studiové nahrávce pracovali američtí Green Day pět let. Po ohromném úspěchu desky American Idiot se stali nejslavnějšími autory protestsongů a nemohli si dovolit zklamat.

http://i.idnes.cz/09/043/gal/NH2aa5cc_green_day.JPG

Neudiví proto, že album 21st Century Breakdown, které se dostává do prodejen s hudbou právě dnes, je monumentální a dotažené. Na téměř sedmdesát minut dlouhé nahrávce nechybí nic z amalgámu, který u Green Day zafungoval už dřív: chytlavé popové melodie si vyhovují se stále přítomnou punk-rockovou nespoutaností. Písně Green Day samotné se však už definitivně proměnily v seriózní opusy stadionového rocku.

Z textů zmizely pubertální vtipy, s nimiž si Green Day kdysi v malých klubech získali srdce teenagerů. Jako by tam nikdy ani nebyly. Billie Joe Armstrong se po vzoru Bona definitivně rozhodl stát jedním z rockových hlasů, který chce být poslouchán a brán vážně i mimo místnosti, jimiž zní hudba.

Zdokonalený Idiot
Problém pompézní desky s perfektním zvukem je, že Green Day namísto toho, aby se dál vyvíjeli a přišli s podobně převratnou nahrávkou, jako byla ta minulá, prostě jen zdokonalili, co už jednou udělali.

21st Century Breakdown je znovu konceptuální deska založená na nápadu rockové opery, jímž se Green Day inspirovali u The Who. Ve třech dějstvích tentokrát vyprávějí příběh zamilované dvojice, která se líbá i na přebalu alba.

A co víc, také téma, k němuž se Armstrong ve svých "mikro" písničkách vrací, je stejné. Chybí mu jen George W. Bush v prezidentském křesle, jehož administrativa se "postarala" o neuvěřitelný úspěch desky American Idiot. Green Day jiného nepřítele nenašli, a v písničkách se tak vymezují proti autoritám obecně. Možná to můžeme chápat tak, že deska American Idiot byla ambiciózní předehrou, kterou teď Green Day novou, zvukově uhlazenější a ještě závažnější nahrávkou dotahují do konce. Každopádně se však dostali až na pokraj bodu, v němž se z nich opakováním může zakrátko stát jen karikatura sebe samých.
21st Century Breakdown chce být velkým a váženým hudebnickým dílem s nevyhnutelným komerčním úspěchem. Je na něm celá řada písní (ať už ta titulní, první singl Know Your Enemy či povedená balada 21 Guns), které jsou silné samy o sobě. Když se však prokoušete těmi téměř 70 minutami do konce, zjistíte, že špatné to určitě není, ale tentokrát vás vlastně Green Day překvapili jen výjimečně.

Hodnocení MF DNES: 70 %

Článek z musicserver.cz

26. března 2009 v 20:59 | Makyna
Jak jsme vás již dříve informivali, američtí rokeři Green Day nachystali na květen své nové řadové album. Podle posledních zpráv bude jejich "21st Century Breakdown" plná nedůvěry k současným politikům. Příběh desky je zaměřený na dvě hlavní postavy, Glorii a Christiana. Prostřednictvím těchto hrdinů Green Day varují posluchače, aby nevkládali příliš velké naděje do svých vůdců.

"Hodně lidí se narodilo do nešťastné doby, éry George W. Bushe," řekl frontman Billie Joe Armstrong a pokračoval: "Teď jsou všichni s příchodem Obamy optimističtí a já říkám: Buďte opatrní. Nedívejte se na tohoto člověka jako na odpověď na své modlitby. Nenechte se zaslepit."

Green Day (MySpace.com) vychytávají na nahrávce poslední mouchy. Produkci má na starost Butch Vig, který je známý například z kolaborace s grungeovou modlou Nirvana.
http://img.musicserver.cz/46363.jpg

Článek z ipunk.cz

15. února 2009 v 0:13 | Makyna
green_day-21st-century-breakdown.jpg

Je tomu téměř pět let, co světlo světa spatřila v pořadí sedmá deska skupiny jménem Green Day. Způsobila "zelenou mánii", která doslova přinutila poslouchat kalifornskou trojici i punkrockem dříve nedotčené. Ještě o rok později dostávali Billie Joe Armstrong, Mike Dirnt a Tre Cool do varu haly a stadiony po celém světě (včetně Prahy). Poté se kapela odmlčela a členové si užívali zaslouženého odpočinku. Občas o sobě dali vědět prostřednictvím angažovanosti v různých humanitárních akcích
(písničky The Saints Are Coming a Working Class Hero) nebo později povedeným vedlejším projektem Foxboro Hot Tubs. Ale na pravé studiové album Green Day musejí fanoušci stále čekat, dokonce se jedná o nejdelší přestávku mezi jednotlivými nahrávkami v historii skupiny. Podle posledních informací už však dlouho své příznivce napínat nebudou. Nové album už má jméno, obal i přibližné datum vydání.

Ještě než se Green Day zavřeli do studia Ocean Way Recording (vznikal zde i American Idiot), kolovala v médiích spousta více či méně důvěryhodných informací o připravované desce. Billie Joe Armstrong údajně napsal několik desítek písní, ze kterých vybírali. Samotná skupina se během nahrávání vyjadřovala jen velmi zdrženlivě. Do světa vypustila akorát dvě videa z nahrávacího studia, ze kterých však bylo patrné pouze to, že producentem bude uznávaný Butch Vig (AFI, Nirvana, The Subways). Čas plynul dál a nebýt všímavých fanoušků, kteří zaznamenali, že na parkovišti před studiem zmizely vyhrazená místa pro členy kapely, ani by se nikdo nedozvěděl, že Green Day už dotočili.

Velký informační zlom nastal po vydání časopisu AP, jehož redaktoři navštívili skupinu během práce na albu a přinesli velmi zajímavou reportáž, ze které vyplynuly na povrch dosud nezveřejněné skutečnosti. Podle zmiňovaného časopisu má být nové album více osobní a zároveň nejodvážnější, které Green Day za dvacet let své kariéry vytvořili. Motivy by měli být spojené s dezorientací a chaosem v životě "pobushovské" Ameriky. Nepůjde ale pouze o reakci na Bushe, ani se už nebude používat fikce, aby se upozornilo na fakta, jak tomu bylo u American Idiot. Na nové desce chce americká trojice reagovat na svět mimo Green Day. "Jednou si myslíte, že jste se dostali hodně hluboko, ale nedostali jste se dost hluboko. Musíte najít ty největší démony vaší duše, abyste udělali dobrou desku," naznačuje Billie Joe jak moc osobní má album být.

Autorem všech textů je právě frontman Billie Joe Armstrong. "Texty na této nahrávce jsou jako novela," poznamenává bubeník Tre Cool. "Snažil jsem se zjistit, co pro mě život za poslední tři roky znamenal," doplňuje opět Billie Joe. Na albu bude celkem 16 songů, které budou rozděleny do tří dějství - "Heroes and Cons", "Charlatans and Saints" a "Horseshoes and Handgrenades". Tentokrát se nedočkáme žádných devítiminutových rockových oper, ale spíše klasických tříminutových skladeb, mezi nimiž se objeví politické hymny i balady založené na pianu. "Rád tvořím zvučnou rockovou muziku, které nutí lidi skákat nahoru a dolů," popisuje Billie Joe svůj oblíbený tvůrčí proces. Před vydáním alba se spekulovalo i o jeho formě, přesněji zdali opět půjde o koncepční nahrávku jako v případě American Idiot. Basák Mike Dirt k tomu řekl: "Nevím, jestli to lze nazývat koncepčním albem, ale určitě tam existuje jakási nit, která všechno spojuje."

Producent Butch Vig ke spolupráci s Green Day prohlásil: "Sedím v místnosti s jednou z nejlepších rockových skupin vůbec a oni to naplno rozjedou. Já se pak snažím mluvit nenuceně jako "Jo kluci, to zní dobře", ale vnitřně si říkám: "Sakra chlape, ty máš z pekla štěstí, že tady vůbec můžeš sedět." Zbývá už jen dodat, že album se bude jmenovat "21st Century Breakdown" a vyjít má někdy v květnu.
Dosud známé názvy písniček: 21st Century Breakdown; Know Your Enemy; Viva la Gloria; Before the Lobotomy; Christian's Inferno; Last Night on Earth; March of the Dogs; Restless Heart Syndrome; 21 Guns.

Články.....

15. února 2009 v 0:12 | Makyna
Billie pro USA Today: Vybrali jsme krok kupředu!

Green Day je na pokraji vydání alba 21st Century Breakdown. Osmé album kapely, které vyjde v květnu, není ústupem od hořkého, trefného, Bushe urážejícího alba z roku 2004 American Idiot, kterého se prodalo 5,8 milionů kopií a změnilo tohle trio "punkových spratků" na seriózní rockery.
"Po úspěchu Idiota jsme se zeptali sami sebe jak abiciozní můžeme být?" řekl zpěvák a kytarista Billie Joe Armstrong. "Mohli jsme udělat krok stranou nebo se vrátit k naším kořenům. My jsme si ale vybrali krok kupředu."

Breakdown, jedna z předpokládaných "senzací" roku 2009, odkazuje fanouškúm boje třídy pracovníků, vnitřní démony, apatii, a vyhasínání amerického snu. "Odráží to události které se staly za poslední 3 léta, dané do melodie se smělými prohlášeními."

Nejvýraznější bude asi March of the Dogs, která jede přímo proti náboženskému pokrytectví. "Nemám nic proti náboženství," řekl Armstrong. "Je to jen získávání ze slepé víry lidí. Já sem naopak úplně za duchovno. Není nic duchovnějšího jako rock ´n´ roll."

XFM.co.uk: Green Day pojmenovali nové album

Punkové legendy Green Day prozradili název jejich 8. studiového alba na předávání Grammy. Připravte se na "21st Century Breakdown" v květnu.

Green Day na Grammy oznámili, že jejich nové album se bude jmenovat "21st Century Breakdown". Kapela zde předávala cenu za Album roku, kterou získali Robert Plant a Alison Krauss. "21st Century Breakdown" bude již 8. studiovým albem kapely a mělo by vyjít v květnu.
Shirley Manson z Garbage už prozradila, že v horkém producentském křesle sedí její kolega z kapely a vážený producent (Nirvana, Smashing Pumpkins) Butch Vig. Kapela a producent nahrávají ve stejném studiu, které Green Day využívali pro nahrávání desky American Idiot z roku 2004.

Zpěvák Billie Joe Armstrong řekl časopisu Kerrang!, že fanoušci mohou od nového alba očekávat, že bude blíže k 'power popu' než k punku.

Billie: chci dělat skvělé nahrávky až do konce života

24. prosince 2008 v 1:09 | Makyna
Alternative Press: Přinášíme vám druhou část rozhovoru magazínu Alternative Press s Billie Joe Armstrongem, který vyšel 8. prosince. Z jeho titulní stránky na nás koukají členové kapely Green Day. Důvod je jednoznačný. Magazín označil jejich připravované cd za nejočekávanější album roku 2009. Pro článek pak magazín získla exkluzivní přístup do Hollywoodského studia, kde Green Day na zmiňovaném novém albu, které bude nasledovníkem mega-platinového alba z roku 2004 American Idiot, pracuje.
V první části rozhovoru Billie prozradil, jak se spolupracuje s producentem Butchem Vigem, rozebral stereotyp rockové hvězdy a popsal, jak se mu povedlo napsat nejúžastnější a nejsilnější písničky během 20-ti letého působení kapely. Tato část začíná tématem nálady a vztahy uvnitř kapely.

AP: V kapele bylo hodně napětí když ste se pouštěli do American Idiot, až do bodu když ste se vy kluci dostali do akési skupinové terapie.
Billie: To nebyla skupinová terapie.Nikdy sme neměli nejake sezení skupinové terapie. Bylo to víc o otevřní komunikace mezi náma. Udelali sme si to po svém, i když sme nikdy nepotřebovali terapeuta aby přišel a uďelal to, srát nato. Kdyby to jednou opravdu přišlo až do takovýho bodu že by sme potřebovali terapeuta, pak by to už víc opravdu nebyla sranda.

Zatímco sláva Green Day vzkvétala, vztahy s klubem Gilman Street zahořkly

22. prosince 2008 v 1:08 | Makyna
Sedmnáctiletá Anisha Narayan s čelenkou a tričkem staženým z levého ramena seděla na chodníku před budovou 924 Gilman Street Project. Bylo 8. listopadu a ona zde byla kvůli jedné ze svých oblíbených kapel, která zde dříve často hrávala. Tato kapela je nyní známa jako Green Day - skládá se z Billie Joe Armstronga, Mikea Dirnta a Tre Coola - a byla z klubu před 15 roky vypovězena.

26. Listopadu, roku 1988, vystoupili Green Day, tehdy ještě pod názvem Sweet Children, poprvé na Berkeleyském jevišti, které je vyzvedlo a které oni později proslaví.

Během dvaceti let od tohoto prvního vystoupení se Green Day objevili na titulní stránce časopisu Rolling Stone, odehráli vyprodané koncerty po celém světě a stali se charakterizující kapelou této generace díky písničkám jako jsou "Good Riddance (Time of Your Life)," "Walking Contradiction" a "American Idiot."

Každý rok, fanoušci jako Narayan cestují do Berkeley, aby se podívali, kde Armstrong, Dirnt a dřívější bubeník John Kiffmeyer hrávali. Gilman je místo, kde už nikdy nemůžou znovu hrát, ale je to zároveň místo, se kterým jsou na vždy spojení.

Billie o novém albu: chci udělat tu nejlepší věc!!!

2. prosince 2008 v 20:42 | Maky
Alternative Press: V tomhle čísle magazínu a v našem rozhovoru se dovíte o nových písních a příběhu, který stojí za nejnovějším dílem Green Day. Vzhledem na množství skvělého materiálu, který nám kluci z kapely nechali, jsme nemohli zůstat jen při tom. V první části tohohle dvoudílného rozhovoru nám zpěvák kapely Billie Joe Armstrong povědel o spolupráci s producentem Butchem Vigem, rozebral stereotyp rockové hvězdy, a jak se mu povedlo napsat nejúžastnější a nejsilnější písničky během 20-ti letého působení kapely.

AP: Co je největší hudební myšlenkou, kterou plánujete dát na tohle nové album?
Billie: Víte, v podstatě se moc rád podílím s přípravami a vždy sem se snažil podívat na možnosti jak si napsat power-popovou hudbu. Víte, to je jak něco si vzít - a to může být cokoli od Creation cez, Beatles, Cheap Trick, Who anebo Jam - a pokusit se to rozšířit o myšlenku, jak by z toho mohl být tří akordový "chaos". A jak to udělat na cestě, kde jsou přípravy prostě nevyzpytatelné. Takže se snažím sám sebe zlepšovat v psaní textu a v tom stát se dobrým skladatelem. Vždy sem byl za skvělými a velkými alby a stále v to věřím, neříkám, že na to půjdu takhle tvrdě vždycky - někdy přijde čas, kdy budu chtít něco spontálnějšího a jen tak z facky - ale při tomhle albu sem měl pocit že nato prostě musím jít takhle.

AP: Vy jako kapela jste strávili většinu času spoluprací s producentem Robem Cavallem. Proč jste se teď rozhodli spolupracovat s Butchem Vigem?
Billie: Myslím si, že má prostě v sobě hodně poctivosti a kvality, a jedna z věcí, které si na Butchovi vážně cením je, že nejde jenom na věci, které mají předpoklad být prodávaný na milióny, anebo na něco, co by mělo být masivní. Nebože poctivě studuje životopis kapely s kterou se chystá spolupracovat, nebo něco takového. Pracuje s množstvím různých typů kapel, a to můžou být např. platinové kapely, nebo více garážové kapely. A má v tom už dlouhou minulost. Mám také pocit jako bychom pocházeli ze stejného místa. Víte, on začínal ve Wisconsinu v atmosféře garážových kapel a pracoval s kapelami ve Smart Studios. A my jsme zas vydali naše první album za 700 $. A on tohle všechno velmi dobře chápe, nebere za samozřejmost to co tady máme, a používá to nejlepší ze svých znalostí a schopností. Je skvělý a inspirující. A není typ producenta jako roztleskávačka, ale tvrdě na sobě pracující chlapík. Když projde kolem vás a vy na něčem děláte řekne vám, když to je nanic. Prostě ví, když je něco skvělé a když je něco nanic. A to je fajn.

Interview

30. června 2008 v 18:04 | Maky
Letošní rok (myšleno tehdy rok 2004), nebyl pro naši punkovou trojici nejjednodušší a interview, které zažili se snad ani nedají spočítat. Dalo to určitě veliké úsilí, ale proč si naopak tyto jinak i nudné rozhovory neoživit. Toto interview je vyjímečné, členové si zde pokládají otázky mezi sebou...Donesli jsme jim klobouk s otázkami a je jen na nich, jakou si vyberou a na jakou odpoví…

Tre: Billie, jaká píseň Green Day ti vadí, nebo se ti hnusí nejvíce?
Billie:Řekl bych, že píseň A Thousand Hours............., je to jen živá písnička o nějaké holce. Trochu to připomíná špatný film Johna Hughese.
Mike: Tak, Tre…jak se smiřuješ s tím, že tahle punková kapela je čím dál významnější?
Tre: Jak smířit? Proč bych se s tím měl smiřovat?
Billie:Jo…ty se snad bráníš tomu, aby byl punk čím dál významnější?
Tre:Jsem Rick James, děvka! (I'm Rick James, bitch!)
Tre: Billie, kdyby's mohl vytvořit svoji vysněnou kapelu (z hudebníků živých i mrtvých), jaká by byla její sestava?
Billie:Karen Carpenter za bicíma, Lemmy na basovce, Dimebag Darrell na kytaře
Tre:(prská)Možná by ta mrtvola měla bejt trochu chladnější!
Billie:Říkali přece živého, nebo mrtvého!
Mike:A on by si zasloužil vrátit se zpět
Billie:Jojo a Feargal Sharkey zpěv
Tre:Mohl bys mít dva basáky a tři kytaristy
Mike:A Weird Al (Yankovic) harmonika
Billie:a Johnny Ramone, další kytara! Tohle by nebyla vysněná skupina, tohle by byla noční můra!
Tre:a Ashlee Simpson jako podpůrná zpěvačka
Mike: Kdy myslíte, že byla skupina nejblíže rozpadu?
Tre:Možná tehdy před 15 lety, když skupina začínala
Mike:Pravděpodobně to bylo předtím, než se objevil Tre v kapele. Když John, náš první bubeník odešel na vysokou. Pak ale přišel Tre a ušetřil nás
Tre: (prská)Nechte toho! Dobře, mám tady další otázku…je něco, čeho Green Day nejvíce litují?
Mike:Někdy lituju všech našich úspěchů. To tak někdy bloudím sám v sobě
Billie:Nevím. Tahle skupina nemá vědomí o všech vinách
Mike:Můžu citovat…eh…Franka (Sinatru)? Lítost. Měl jsem jí mnoho, ale o málokteré se dokáži zmínit
Tre:Sid Vicious napsal tuhle píseň, osle…
Billie:Já nelituju ničeho. Dokonce i hrát s Bon Jovi byl docela milý zážitek
Mike:Špatný zážitek, ale bylo to v prospěch postiženým AIDS
Mike: A, tady je jedna dobrá: Jaký je na turné váš oblíbený "pánský časopis"?
Tre:Roadies Feet Digest. To je extra čtení na cesty
Billie:Víš, já rád čtu Kerrang!
Mike:Ze všech těch hloupých pánských časopisů, které jsou maximálně tak do letadla, časopisy typu "Stuff", nebo "Maxim", nemám rád žádný. Myslím, že je to všechno jen odpad - krátké články bez významu. Jedna stránka může být třeba svým textem ostrá, jako břitva, ale na další pak najdeš třeba Evel Knievel, skakájící do zdi nebo nějaké dívčí prsa
Tre:Nebo ne prsa, ale holku v bikinách
Mike:Jo. To si raději koupím "Penthouse", nebo "Playboy" a podívám se na obrázky. Děvčata v tamtěch časopisech vypadají spíš jako trosky
Tre:A vždycky ti dají ho*no, když se pokoušíš číst tyhle časopisy v letadle
Tre: Spal někdy někdo z vás s groupie?
("Groupie" je označení pro děvčata, která táhnou s kapelou a dělají příjemnou společnost jejím členům)
Billie:Nebo se s ní oženil…
Tre:Počkat…není groupie ryba? Nemůžu se zamilovat do jiného živočišného druhu. Nemám žábra a nemůžu oplodňovat vajíčka mimo tělo. To už jsem zkoušel
Billie:Já si ani nemyslím, že groupie ještě existujou
Mike:Umění groupie už je dávno pryč
Tre:Přiveďte je zpátky! Prosím!

Billie: Kdyby byli členové skupiny uneseni nepřáteli a vy byste se museli vyměnit s jinými z rockové branže, kdo by to byl?
Tre:Karen Carpenter za bicíma
Billie:Koho by jste vyměnili za mě?
Tre:To je těžký. Museli bychom uspořádat nějaké zkoušky, nebo tak něco
Mike:Možná by bylo lepší, kdybychom tam jen tak někoho nastrčili a pak ho nechali otevírat pusu do zpěvu
Tre:Tak to bych vyměnil za Mikea Conana O'Briena (osoba z americké talk show)
Billie:Prohodil bych Randyho Jacksona za Mikea a Treho za Meg Whitea. Zabijácká skupina!
Tre: Kdo je nejzasranější osobnost rocku?
Mike:To je dobrá otázka!
Tre:Myslíte, že známe ty, jenž ve skutečnosti maj fekální fetiš? Dobře, my jsme ale nahráliDookie !
Billie:Já bych chtěl upozornit na to dětsko z The Walkmen. To je nejzas*anější člověk, kterého jsem kdy poznal
Tre:Jo, to byl snob. Nesnáším snoby v rock'n'rollu
Mike:Jo. Můžete být trhlí, ale ne snobi
Tre:Rock je pro bastardy, ale ne pro snoby
(následuje hysterický záchvat smíchu, kdy si odpověď Billie a Tre šeptají sobě navzájem, ale stále odmítají vyslovit jméno)
Billie: Pokus se dokončit větu: "Možná, že bych volil George Bushe, kdyby…"
Mike:Kdybych já byl ta nejzas*anější osoba rocku!
Tre:Není nic dobrýho na tomhle chlápkovi, takže bych ho ani za nic nevolil. Mluvíme o něm jako o pěkně zas*aným prezidentovi vůbec!
Mike:Muselo by v něm být nějaké menší zlo
Billie:Nebo by proti němu musel vyrazil Adolf Hitler
Mike:A vy byste měli možnost volit lidi z celých dějin
Mike: Z čeho jste se kdy nejvíce opili a co jste pak dělali?
Billie:Já jednu večer chcal do svých vlastních zavazadel po tom, co jsem celou noc pil Guinness…myslím, že je to sympatický příběh
Tré: A co tehdy, když tě vzbudili nahého na podlaze úplně jiného hotelu?
Billie: To by byla taky klidná noc
Mike: Já a Tré jsme jednou usnuli úplně nazí v bazénu. Bylo to před několika měsíci
Tré: Jo, ale byli jsme kompletně střízliví v 11:30, po pití čerstvě vymačkaného pomerančového džusu

GD rozhovor

30. června 2008 v 17:52 | Maky
1. Na koncertech si vždy pozvete na jeviště někoho z obecenstva, buď hrát nebo šaškovat. I na živo i na DVD sem viděla, že se Billie Joe líbal s klukama. Jak dobře vím, má manželku a děti- jak to, že ho přitahujou kluci?

Billie Joe: "Ať si myslí, co chtějí! Mám rád ty, kteří nás mají rádi a lásku k nim vyjadřuju tak, jak chci- když mám chuť na polibek, tak proč ne. Ať si myslí, že jsem teplouš, ať si myslí- já se navzdory tomu cejtim ve svý kůži dobře. Byly časy, kdy jsme si dávali dolů kalhoty... Takže to závisí na situaci, která se na jevišti odehrává."
Tré: "Už teď se Billieho bojím, hehehe! Nesnášíme předsudky, zpíváme o tom, no a 'bojujeme' proti tomu."

2. Co byste udělali, kdyby se George W. Bush objevil na vašem koncertě? Dočetla jsem se, že ho nemáte příliš v lásce...

Billie Joe: "První, co by mě napadlo, je to, že by sem seskočil z jeviště a jednu pořádnou bych mu vrazil! Eště by sem se v tom i vyžíval!"
Mike: "Bush není přítel. Myslím, že si na to přišla z našich textů. Správně to vnímáš, svatá pravda!"

3. Koho máte rádi?

Tré: "Upřímný lidi, kámoše a 'Dead Kennedys'."
Billie Joe: "Mám rád lidi. My nejsme hvězdy, který se přetvařujou před smrtelníkama a za zavřenými dveřmi utrácejí svoje peníze a podobné sprostosti. Miluji svoji manželku a děti, kámoše Mika a Trého , neb sou ostatní přátelé."

4. Je ještě pravda, že "PUNK'S NOT DEAD"?

Billie Joe: "Pro mě punk nikdy nevymře, ani v případě, že ho už rádia nebudou hrát. Je to můj život. Možná to zní blbě ale nezměníme tento styl. Protože jsem ten chlap, kterým sem chtěl být. Nás nikdy neuvidíš v nejnovějších autech a oblecích od Armaniho, proto nehrajem. Například tyhle kolhoty nosím už roky. Stojím nohama pevně na zemi- na rozdíl od namyšlených hvězd, které nenávidím."

5. Nejvíc se mi líbí Tré Cool. Kvůli němu mám ráda Green Day. Ráda by sem o něm věděla víc!


Mike: "Je to šílený chlap, ale máme ho velmi rádi!"
Tré: "Zkusím to. Například jako devítiletý sem se učil na housle, ale nebyli to právě nejčistší tóny. Ale hudba byla pro mě už tehdy důležitá, takže jsem hledal jiný nástroj. V sousedství býval kluk, který bubnoval v punkový kapele. Na základě toho sem získal pocit, že je to nástroj pro mě. Povídal jsem tátovi, ať mi koupí bubny. On se jen usmál a povídal, že až dokážu skákat na jedné noze, druhou kroužit, při tom opakovat nějaké hloupé říkanky a ať s rukama něco udělám (už se nepamatuju co), tak je dostanu. Udělal jsem to a ...stal se ze mě bubeník..."

6. Oblíbený nápoj? Co pijete často na koncertech?

Billie Joe: "Máme rádi studené pivko, v tom se absolutně shodneme! Na koncertech máme vždy vodu a pivo- uhasí žízeň. Samozřejmě se stává, že tam míváme i nápoje jiného typu." (smích)...

BJ vypráví....

30. června 2008 v 16:35 | Maky
"Byli jsme v Copenhagen, v Dánsku a hráli v jednom klubu." Bylo to jejich desáté výročí, a tak to bylo bláznivé představení. "Všichni tihle Vikingové tam lítali jak opice. Opilí Dánové měli dokonce i sex na podiu. Potom jeden kluk přišel za námi a zeptal se: "Jestli nemáte kde přespat, tak můžete jít ke mně domů a seznámit se s mým kamarádem Sleepym." Opravdu jsme nevěděli, o čem to vlastně mluví, ale šli jsme. Měl malý byt, a tak jsme si lehli na zem, kde bylo spoustu místa. Najednou ten chlapík přivalil velkou nádobu, asi do pasu vysokou a řekl: "To je můj kamarád Sleepy". Uvnitř té nádoby plavala hlava ve formaldehydu. "Můj kamarád ji jednou ukradl na moje narozeniny." Vypadalo to jako by ji vzal z nějaké laboratoře. Musel jsem si jít lehnout do předsíně, protože jsem měl strach spát vedle části těla."

Rozhovor - BJ

30. června 2008 v 16:33 | Maky
Co jsi udělal tento rok?

Spoustu věcí! Tak se na to podíváme: nahráli jsme spoustu demo a hodně přemýšleli nad naším novým albem. Osobně nám všem poprvé zněly všechny ty věci jako strašné svinstvo, ale s odstupem času jsme se konečně dostali k tomu, že jsme začali vyřazovat co svinstvo je a co není. Ale…děláme na tom. Taky jsme samozřejmě nahráli The Saints Are Coming s U2. Hráli jsme ji živě v Superdome, kde tým New Orleans Saints hráli svůj první zápas doma od pohromy hurikánu Katrina. Bylo to úžasné, ale taky zvláštní. Devastace způsobila katastrofu mnohem horší, než si můžeme představit, nebo vidět v televizi. Jakoby nukleární bomba dopadla na to místo. Je to totální devastace! A co ještě? Jo, jasně. Rovněž jsme vytvořili stránky www.greenfaynrdc.com. Je to enviromentální (životní prostředí) projekt. Rád bych na to lidi upozornil.
Podívej se zpět. Můžeš popsat American Idiot jako mistrovské dílo?

Er, ne, nemyslím si. Jsem na to opravdu hrdý, to si nemyslete. Mám rád to album, je tam spousta věcí, které jsme zvládli tak, jako nikdy předtím. Ale mistrovské dílo je silné slovo. Berme ohled na to, že to celé byl obrovský zážitek. Vždyť všechno přišlo až koncem tohoto roku. Byl to pro nás krásný čas. Byl to všechno pozůstatek pro tento rok, ale pravda je, že kapitola je uzavřena. Prožili jsme spoustu úžasných chvil. Radost i smutek a všechno dohromady.

Kolik alb American Idiot se nakonec prodalo?

Něco kolem 15 miliónů.

To je na pochcání, co?

Já vím! Tyhlety čísla nejsou těmi, na které jsme byli zvyklí před léty, ti řeknu. Strašně nás to překvapilo. Skoro nereálné. Bylo to jako žít ve fantazii. Jsem rád, že jsme v době, v jaké jsme. Máme za sebou mnoho let zážitků. To nás připravilo na to, co může přijít. Ale my jsme to přežili i s těmi pochybami, jestli je tohle opravdu ta věc, kterou máme žít a po tom všem si konečně můžeme říct, to je ono. "Wow, jsme tady!"

Jak's to viděl?

Bylo to úžasný. Ale bylo to taky trochu surreal (surrealistické). Jak skvělé je žít v téhle době. Jsem opravdu rád, že jsem se narodil v Severní Kalifornii a ne v LA, nebo někde v Jižní Kalifornii. Tady nejsi obklopený lidmi, kteří ti říkají, že všechno co děláš je úžasné, že ty jsi úžasný a že nikdy nemůžeš udělat chybu. Jsem si jistý, že to působí jen zmatek. Za úspěch jednoznačně mohou ti, kteří jsou kolem nás a ne jen my.

Co nám můžeš říct o vašem novém "materiálu"?

Jediné, co ti můžu říct je, že nechceme dělat žádné album, které je jakoukoli reakcí na American Idiot. To je pro nás opravdu důležitý bod. Chceme dělat hudbu tak, jak ji momentálně cítíme a ne navazovat na náš předešlý úspěch.

Ale více důležité přece je, aby album bylo lepší než American Idiot?

Yeah, já myslím, že by mohlo být lepší. Písničky by měly být, řekněme, ohromující. Yeah, ohromující je fráze, jakou použít (Pozn. překladatele: Billie Joe zde použil výraz mind-blowing, což v doslovnémpřekladu znamená mysl-rozdmýchávající). Je tu několik možných nasměrování v hudbě, které musíme řešit. Třeba právě teď se snažíme zařadit do toho něco humoru, jaký děláme. Snažíme se vytvořit opravdový smysl a její sílu dát do pravé fyzické intenzity. Pracujeme celým svým tělem i duší a procházíme skrz své nápady a ideje.

Řekni nám pravdu - tohle album nevyjde do roku 2008, že ne?

To je předběžný odhad, ano.

Bastarde…

No, hodně jsme poslední dobou cestovali a písně jsme vlastně psali na cestě. Potřebujeme nejméně 11 až 12 měsíců a to není tak jednoduché sehnat.

Jsou Green Day stále přátelé?

Oh, ano. Popravdě můžu říct, že jsme teď mnohem lepší přátelé, než jsme kdy byli. Všichni tři jsme se stmelili dohromady o dovolené, kdy jsme tvrdě pracovali na novém albu. Dáváme do toho všechno doufáme, že posléze to za to opravdu bude stát.

Interview - BJ

30. června 2008 v 16:30 | Maky
1.Pět let nazpátek, věci okolo Green Day nebyli takové pěkné jaké jsou dnes. Je to tak?
Dělali jsme koncerty před Warning (tour), ale byli tu nepokoje. Brali jsme to co deláme pouze jako zaměstnání, ne jako něco co může ovlivnovat (inspirovat) lidi.
2.Byli tu momenty, kdy to vypadalo, že spolu, jako skupina už dlouho nebudete?
Říkavalo se, že jsem chtěl jít dělat solovou dráhu, ale byl jsem ve skupině. Nechat toho nebylo nikdy řešení. Měli jsme nějaké ročenky. Byli jsme Green Day od 16 let. Byl čas podívat se na sebe a poznat jeden druhého jako muže.
3.Asi jsi nám ohledně toho řekl vše. Jaké je tajemství toho, že máš největší debut v příčkách hitparád za svojí kariéru víc jak 10 let?
Zkusil jsem se na naší kapelu koukat z pohledu Johnyho Ramona- Bud všechno zní stejně nebo to není rock´n´roll. Je to předčastné. Museli jsmče zjistit, že je v pořádku být pestrý (asi co se stylu týče), bylo v pořádku jít do jiných stylů, tak dlouho jak to děláš, se smyslem pro humor co se týče tebe. S American Idiot to bylo jako "Dej mi A nebo F". Nebylo možné dělat něco obyčejného.
4.Co jsi se naučil jako skladatel písní za posledních 5 let?
Musel jsem zničit všechny pravidla, které jsem si jako skladatel udělal. Naučil jsem se nechat otevřenou mysl po celou dobu, nehledně na to jaký bláznivý nápad jsem měl. První bláznivý nápad bylo udělat American Idiot jako rockovou operu. Bylo to jako klišé Spinal Tapu. Takže jsme poslouchali West Side Story, Pink Floyd, nové skupiny, od Linkin Park ke Kanye Westovi až k Eminemovi. Prostě jsme skočili do kultury přímo po hlavě.
5.Taky jste výrazně změnili svou image: Nosíš černo-červený uniformy a bez urážky, tvoje účesy vypadají líp. Staráš se o styling?
Vždycky jsem byl showman. Když mi bylo 7, oblík jsem se do tuxeda a zpíval "Satin Doll". Je ve mě část, kde jsem zpívej-a-tanči muž.
6.Cítíš v tyto dny víc s Hawthorne Height nebo s U2?
Jsem velice nadšený z naší minulosti, ale v zákoně-tak dlouho jak je to v naší lhůtě a je tady velice kreativní puls-to je tam kam míříme. Nemůžu ve svém životě myslet na cokoli lepšího, než na to, že jsem rock star.
7.Jedna ze skvělích věcí u American Idiot jsou videa. Ale proč jste zasvětili tolik času a peněz do videí, když se začínají hrát čím dál tim méně než kdykoli předtím?
Vždycky jsem byl ve vizuální části rocku. Don´t look back, stará část Monkees. The Filth and the Fury, Rude Boy, The Wall, miluju tyhle sračky.Pomáhají mi také kreativitě. Pokud si můžu představit vizuální podobu songu, když jí píšu, dělá to písničku ještě lepší.
8.Takže co se děje, když končí září?
Září je tajuplný čas. Jeto když můj otec zemřel, když končí léto,je to 11.září (atentát v NY) ,Johnny Ramone zemřel v září. Napsal jsem to pro otce a proto tuhle skladbu miluju. Lidé to pochopili podstatu, ale mám v tom songu pořád svoje osobní věci.
9.Máš dva syny-jedenáctiletýho a sedmiletýho.Jaký typ otce jsi?
Strach z mrtvého dítěte! Ne myslím, že následuju manželky řídění. Ona je hlavní pečovatel já spíš spoluhrač. Jen vyžaduju mít pěkný vztah se svýma synama a ukázat jim, jaký má být správný muž.
10.V měsících vedení na volbách 2004, jít na koncert Green Day bylo jako jít na protibushovské schromáždění. Nechtěl jsi, aby byla skupina politicky neutrální?
Hondě bavičů a rockerů nechtěla být v rockové lodi. Rockeři chtěli být rebelové, ale nechtěli nikoho urazit. Takže to nebyla sranda! Myslím,že Amerika potřebovala být víc uražená než kdykoli předtím.
11.Jaké jsou tvoje hlavní americké vlastnosti?
Jsem poslední zabedněnec z konejšiveho kotle. Můj otec byl polo ital, polo angličan. Moje máma je ze Skotska, Holandka a Irska a jedna její část se vrací k Cherokee indiánům. Mam tetu z Mormon. Moje babička se narodila v Chihuahuai v Mexiku. A já pocházím z malého města v Kalifornii. Miluju baseball a jmenuji se Billie Joe, což je křížená verze Williama. A jedna velice americká věc je, že se nebojím kritizovat Ameriku. Jsem Rock & Rollový zapisovatel. Rock & Rollový terorista.

Test pro Greeny od časáku Kerrang xD

30. června 2008 v 16:28 | Maky
1. Jak se jmenuje důvěrný kamarád pornohvězdy Johna C. Holmese?
Tré: "King Dong."
Mike: "Nebyl to Tré?"
Billie Joe: "Potřebujeme shlédnout více poren, nevíme."
2. Jak se jmenuje první album skupiny NOFX?
Billie Joe: "Jmenuje se 'Liberal Animation'"
3. Jak se jmenuje film nedávno vydaný Sex Pistols?
Billie Joe: "'The Filth And The Fury'- to je to čemu také oni říkají turné, že ano."
Mike: "Myslím že se jmenuje 'The Filth And The Fuzzy'."
4. Kolik stojí časopis Kerrang?
Mike: "L2.50."
Billie Joe: "L3.50."
Tré: "L1.65? Je zkurveně levný vzhledem k tomu, ze tam jsou tak pěkný obrázky. Nicméně jsme dostali tuhle sračku zadarmo."
5. Kolik utratil Tommy Lee za tetování? Zaokrouhlete na tisíce (dolarů).
Mike: "14 tisíc."
Billie Joe: "$65,000."
Tré: "Myslím že jeden tisíc, protože se vsadím, že zná hodně tetovacích chlápků."
Mike: "Je to $23,000, protože mu tetovali péro - je tam mnoho míst k tetování."
 
 

Reklama